- Jelikož teplý vzduch stoupá z podlahy jen velice pomalu, nedochází k cirkulaci vzduchu jako u radiátorového topení, tudíž nedochází k víření prachu. Podlahové topení pracuje s nižšími teplotami, proto je v místnosti s podlahovým topením vyšší vzdušná vlhkost. Z těchto důvodů je podlahové vytápění vhodné pro alergiky a astmatiky. Protože maximální povrchovou teplotu otopné plochy navrhujeme v pobytových místnostech na 29°C, v okrajových zónách na 33°C, je tento systém zdraví neškodný.
2) Jaká je povrchová teplota podlahy?
- povrchová teplota podlahy je závislá na druhu podlahové krytiny, na požadované teplotě v interiéru, na rozteči trubek podlahového topení a na teplotě topného média v trubkách. Omezujícím faktorem je norma ČSN EN 1264 "Návrhy teplovodního podlahového vytápění". Kde jsou stanoveny maximální povrchové teploty podlahy
a) pobytové místnosti 29°C
b) koupelna 33°C
c) okolí bazénu 35°C
pokud je při návrhu počítáno se všemi výše uvedenými faktory, pohybuje se povrchová teplota podlahy od cca 20°C do maximálních hodnot uváděných v ČSN EN 1264.
- Díky ohebnosti trubek, lze podlah.topení instalovat i do členitých místností.
4) Mohu vytápět podlahové vytápěním celý dům?
- Samozřejmě, teplovodní podlahové vytápění může sloužit jako jediný zdroj tepla v celém domě, v dnešní době je tato varianta velmi rozšířená. Stejně tak lze kombinovat podlahové topení s radiátorovým, při této variantě je potřeba snížit teplotu vstupní vody do podlahového topení na max. 50°C. Toho lze docílit několika způsoby, s výběrem optimálního řešení Vám pomohou technici naší firmy (kontakty).
5) Jakou krytinu mohu použít pro podlahové vytápění?
- Pro podlahové topení lze použít jakoukoliv podlahovou krytinu (dlažba, plovoucí podlaha, dřevěná podlaha, lamino, PVC, koberec), ale její max. tepelný odpor R musí být menší 0,15m2 K/W. Rovněž je nutné, aby byla krytina doporučena pro podlahové topení výrobcem. Volba krytiny je důležitá pro výpočet podlahové vytápění.
6) Je podlahové topení dražší než radiátorové?
- Pořizovací náklady na podlahové vytápění TERMOSYSTEM a topení klasickými otopnými tělesy jsou srovnatelné. Celkové náklady na vytápění však budou v důsledku nižší. Díky přednostem podlahové vytápění uspoříte v porovnání s vytápěním otopnými tělesy 10 až 15% nákladů na topení ročně.
7) Jaký zdroj tepla je pro podlahové vytápění nejlepší?
- Pro podlahové vytápění jsou ideální zdroje s plynulou regulací výkonu a nízkou výstupní teplotou vzhledem k nízkoteplotnímu potencionálu (teploty do 50°C) podlahové vytápění. Z tohoto důvodu se jeví jako nejvhodnější:
- plynové kondenzační kotle
- tepelná čerpadla
- elektrokotle
Systémy solárních kolektorů, kotle na biomasu a tuhá paliva je nutno doplnit akumulačními nádobami.
8) Lze podlahovému topení TERMOSYSTEM důvěřovat?
- Ano, lze. S 15-ti letou zárukou na trubky BARBI předního evropského výrobce INDUSTRIAL BLANSOL, jejichž životnost je minimálně 50 let, lze podlahové vytápění TERMOSYSTEM plně důvěřovat.
9) Vyžaduje podlahové vytápění nějakou údržbu?
- Nevyžaduje, jedná se o bezúdržbový systém.
10) O kolik se mi zvedne výška podlahy při použití vašeho podlahové vytápění TERMOSYSTEM?
- Výška podlahy se Vám zvedne o cca 90 mm (30 mm izolace IZOROL, 60 mm betonová mazanina)
- Pokud se pokládá podlahové topení TERMOSYSTEM na základovou desku, je potřeba pod izolaci IZOROL položit ještě dodatečnou izolaci z podlahové polystyrénu o dle projektové dokumentace. V dnešní době se v projektových dokumentacích nejčastěji navrhuje výška podlahy u nepodsklepených objektů na základové desce 150mm. Což odpovídá 50mm podlahového polystyrénu + 30mm IZOROL + 55mm anhydritu + 15mm nášlapná vrstva (dlažba,laminát….)
11) Jaký potěr zvolit pro podlahové topení?
Jako velice vhodný se jeví ANHYMENT - litý samonivelační potěr na bázi síranu vápenatého používaný výhradně pro lité podlahy (pro roznášecí vrstvu). Jako pojivo se pro Anhyment používá anhydrit nebo α-sádra. Kromě pojiva se Anhyment skládá z písku, vody a přísad. Výška podlahové vrstvy nad trubkami podlahového topení může být snížena už na 35 mm.
Konvenční potěr
Běžný cementový potěr vytváří množství jemných pórů, které způsobují špatný přenos mezi trubkou a cementovým potěrem. Vrstva potěru nad podlahovým topením musí být vyšší, dochází tak ke zbytečnému prohřívání většího objemu materiálu. Doba potřebná k prohřátí podlahové vrstvy cementového potěru a dosažení optimální tepelné pohody je cca 3–4 hodiny. Pro zlepšení vlastností cementových potěrů se přidává plastifikátor TERMOSINT
Anhydritový potěr
Moderní anhydritový potěr Anhyment obtéká dokonale a bez pórů trubky podlahového vytápění, dochází tak lepšímu přestupu tepla mezi trubkou a Anhymentem. Anhyment umožňuje snížení podlahové vrstvy s velmi účinným přenosem tepla a rychlou reakcí na teplotní změny. Doba potřebná k prohřátí podlahové vrstvy Anhymentu je přibližně dvě hodiny. Minimální výška anhymentu je 3,5cm nad vrchní hranou trubky.
12) Rovná deska IZOROL-L nebo deska s výstupky?
Použití obou desek je možné, kterou tedy vybrat? Trocha historie, dříve se používali trubky PEX (trubka má paměť = při narovnání má tendenci se vrátit zpět do oblouku), což při motání na rovnou desku a přichytávání sponkami bylo nesmírně pracné. Dnes se používají PEX/AL/PEX trubky, které paměť nemají a drží tvar = nenamáhají sponky, kterými jsou přichyceny.
Systémová deska IZOROL – L má výhodu v podobě ceny 165Kč/m2, minimálním odpadu při pokládce a variabilitě při motání malých, nebo členitých místností. Další výhodou je balení ve kterém je 1x5m, což urychluje pokládku a lépe přenáší drobné nerovnosti podkladu. Hliníková vrstva lépe rozvádí a odráží teplo.
U desek s výstupky je nutné dodržovat danou rozteč 5 nebo 7,5cm, při ztrátě zámku (spojení dvou desek, aby nedocházelo k zatečení anhydritu mezi desky, nebo pod desky), má zbytek desky omezené použití a většinou končí jako odpad (který zákazník platí). Cena desek s výstupky je od 200kč/m2 a výše (průměrně okolo 270kč/m2), rozměr desek je většinou 0,6x1,2m což je 0,72m2. Tento rozměr desek nedává dobrou možnost vyrovnání drobných nerovností a celý systém pokládky je více náchylný na možnost zatečení anhydritu mezi nebo pod desky. Dalším problémem při pokládce je detail mezi dilatačním páskem a deskou s výstupky.
V dnešní době mnoho firem argumentuje, “ při použití systémové desky s výstupky zaplatíte méně za anhydrit“. Na první pohled je to logické, četné výstupky opravdu snižují množství anhydritu a tím by měla být i cena anhydritu nižší. Podívejme se však na to podrobněji. Izorol–L má 30mm souvislou vrstvu polystyrénu, u desek s výstupky to většinou bývá 20mm + 25mm výstupky (neberou se jako tepelná izolace), což je 10mm polystyrénu rozdíl cca 10Kč/m2, další rozdíl je v ceně desek (viz výše), což je cca (270-165) = 105kč/m2 (záleží na dodavateli desky). Dodavatel desky s výstupky by měl taky uvádět, jaké množství anhydritu bude mezi výstupky, aby se dal vyčíslit cenový rozdíl anhydritu, mezi rovnou deskou a deskou s výstupky.
Řešením tohoto problému je asi jediné, nechte si zpracovat cenovou nabídku na anhydrit při použití rovné desky a při použití desky s výstupky, u firem které anhydrit provádějí a zeptejte se jaký cenový rozdíl bude a zda vám to budou garantovat. Pro rychlejší řešení tohoto problému, při objednání podlahového topení TERMOSYTÉM se zalitím anhydritem, je cena 390Kč/m2 a 55mm (min. 70m2), cena na klíč bez DPH